Srpen 2014

Ideální jídelníček

30. srpna 2014 v 10:43 | Me, Myself & I |  Other
Ahoj, tohle je jen takový nápad, jak bych se chtěla stravovat. Myslím, že v jídelníčku je důležité nalézt i potřebné živiny, abychom nebyli nemocní, protože při různých onemocněních se v těle zadržuje hodně vody a to nám v hubnutí nepomůže (aspoň jsem to někde četla :))

Snídaně: Káva s mlékem (na kávě jsem už pomalu závislá :D a to mléko je proto, abych měla nějaké bílkoviny)
Svačina: nic (nikdy jsem nesvačila a nehodlám na tom nic měnit)
Oběd: Jablko/Rajče (něco bych sníst měla, ale pokud se budu přejídat sladkého, tak to vypustím, protože, když mám fakt velký hlad, nedokážu se na sladké ani podívat)
Svačina: nic (podle mě zbytečné, tady se pokusím dělat nějaký pohyb)
Večeře: podle toho, co mamka vymyslí - snažím se jim nakecat, že jsem měla v jídelně něco nezdravého a taky se mi líbí představa, že žiju zdravě, tak máme většinou zdravou večeři - salát, brokolice, čočka, polévky atd. (vím, lepší by to bylo na oběd, ale to musím předstírat, že chodím do jídelny a mamka mě bez večeře nenechá)

Jinak miluju pondělky, to bude mamka dlouho v práci a já můžu večer říct, že už jsem si dala chleba nebo rohlík! ♥ takže teoreticky, jestli to zvládnu, si můžu dát jen kávu a abych měla i něco zdravého, kousek okurky nebo syrové brokolice. Snad ty bílkoviny v mléku v kávě budou stačit, protože předtím jsem jedna na snídani Activie, ale když si přečetla, jaké sračky (s prominutím) to obsahuje - ne děkuju...

Tak co myslíte? Zvládnu to? :-)

Diary //02//

28. srpna 2014 v 20:15 | Me, Myself & I |  My life
Můj příběh brzy začne. Ještě 4 dny...

Chci sundat ty zatracené rovnátka. Mám ošklivé zuby a nemůžu se smát. Budu muset působit přátelsky, ale nejsympatičtější lidé jsou ti, kteří se usmívají. Nějak to zvládnu. Snad mé štěstí nezmizí.
Nová škola je velký risk. Ale taky velká příležitost. Od září začínám...
Musím začít sportovat, abych nemusela vynechávat večeře. Pizzu mám ráda. A kuřecí rolku. A KFC. Musela jsem si ty jídla napsat, aby nezapomněla, co mám ráda. Jenže nebude lepší, když to zapomenu?
Od teď mám ráda čočku, brokolici, rajčata a okurky. A taky polévky.
Co budu dělat? Budu hrát tenis? Ne, silné paže jsou ošklivé. Plavání? Jo, to by šlo. Ale takový kroužek asi není. Mohla bych začít chodit běhat, ale nesnáším, jak se na mě lidi dívají.
Musím začít dělat zase sedy-lehy a dřepy. To je jediné, co dokážu sama.
Potřebuju i nějaká kroužek. Čím víc jsem zaměstnaná, tím míň myslím na jídlo. Ale od září to bude fajn. Najdu si kamarády a budeme chodit ven. Samé flákání a chlastání. Po alkoholu nemám na nic chuť.
Ale co když půjdeme do nějaké restaurace, kavárny, Kauflandu nebo čajovny? No co, vezmu si něco dietního. V dnešní době se toho prodává. Budu mít zhřešující pátky. Na ty se budu těšit! Ale jenom, když budu hodná a nebudu jíst.
To je všechno ještě daleko. Je teprve 28 sprna. Užívej si prázdnin. Dokud je máš. Poslední dny. Musím začít číst a psát, abych mohla uzavřít kapitolu.

Diet 28.8.2014

28. srpna 2014 v 11:01 | Me, Myself & I |  Diet
Začínám sice až od září, ale nebylo by na škodu si udělat dneska takový jeden cvičný jídelníček :-)
Všichni dietici, zakryjte si oči, bude to hrůza :D
Dneska totiž grilujeme! :DD x((

Snídaně: Káva s mlékem
Svačina: - (nesvačím běžně, vstávám pozdě :D)
Oběd: Kuře s rýží
Svačina 2: Tabulka mléčné čokolády + ořechový závin + větrník (taťka donesl zákusky :D)
Večeře: 3x grilované maso, hermelín s tatarkou a kečupem, salát + jahodový řez, další ořechový závin :D

Aktuální váha: 70 kg (to jedno kilo zmizelo mou vůli :D)

Jak nejíst?

27. srpna 2014 v 20:20 | Me, Myself & I |  Other
-vždy když budeš mít hlad jdi se projít
-když budeš mít hlad tak si vyčisti zuby
-když budeš mít hlad tak si nalakuj nehty
-když budeš mít hlad tak si dej ňákou zeleninu nebo 1ks ovoce (jen jeden protože v ovoci jsou cukry!!)
-když budeš mít hlad tak uklid/umyj něco nechutné (třeba záchod)
-pijte hodně hodně vody, teplá voda je pelší budete se cítit plní (1sklenici vody na hodinu)
-seď rovně (ve škole tím spalíš 10kalorií!!)
-místo obědu si jdi lehnout a rodičům řekni že jsi unavená! (a tak nic nepoznaj ;))
-rozprostři/zamíchej jídlo na talíři a řekni že už nemůžeš, zbytek odnes
-jestli jdete do restaurace objednej si něco o čem víš že to nejíš ;)
-pokud nemůžeš odolat snez pouze první tři sousta!
zdroj: anorexia.blog.cz

Procházela jsem blogy a našla tento seznam.
Je to celkem zajímavé, některé rady slyším poprvé.
Ale třeba sedmička je pěkná blbost, to musím uznat!
Projít jsem se ještě nezkoušela, vyzkouším.
Zuby nepomůžou...
Nehty si nelakuju...
Ale dobré je jít do obchodu s oblečením, drogerie nebo knihkupectví a prostě nesedět doma, kde je kolem vás milion jídla. Já třeba strávím v knihkupectví i hodinu, rychle to uteče a nemyslím na jídlo!
A k tomu se ještě projdu, protože je ve městě :-)

Prosím vás, berte to s nadhledem! Tohle nemá být návod, jak se dostat k anorexii, ale jak nejíst zbytečně moc, např. mezi oběděm a večeří je to nejhorší. Jsem schopná do sebe narvat všechno, co uvidím. Potřebuju proto vypadnout z domu a nějak se zadýchat. Pak už nemám na jídlo ani pomyšlení.

Diary //01//

27. srpna 2014 v 19:59 | Me, Myself & I |  My life
Už zase jsem to nezvládla...

Propadla jsem jí krátce před koncem deváté třídy. Věděla jsem, že dělám osudovou chybu, ale nemohla jsem si pomoct. Chtěla jsem být křehká. Něžká. Krásná. Tohle mi ke kráse nepomůže.
Bylo to jen pár měsíců. Ale mě se to zdálo jako věčnost. Utrpení. Hlad. Bolest.
Vlastně to ani tak zlé nebylo. Měla jsem nějaký cíl a šla si za tím. Život bez cíle není život. Chci být jen křehká a slaboučká, jako panenka. Proč nemůžu být?
Mám tak ošklivou postavu. Nikdy nebudu křehká. Jsem vysoká 178 cm. Mám široké boky a ramena. Jsem zrůda.
Nikdy jsem nechtěla být modelka. Jen ta jediná pro toho jediného.
Když už člověk nemůže být nic, tak ať je aspoň nevinné nic. Sluší mi řasenka. Vypadám víc jako panenka.
Měla bych si začít dávat linky. Vypadala bych rozkošně. Já musím být rozkošná. Chci být rozkošná!
Jsem odjakživa submisivní člověk. Nemusím být kost a kůže, ale musím vypadat křehce, aby ve mě lidi viděli jen ustaranou nevinnou dívku, které musí pomoct. Na kterou nekladou žádné nároky. Která je vždycky překvapí a dokáže, že má smysl, aby dýchala na tomto světě.
Jsem šťastná. Ale takto budu ještě šťastnější.
Vážně budu? Nebude to divné, když si nebudu moct dát brambůrky nebo se přecpat nutellou? Jak je možné, že jsem předtím šťastná nebyla? Bylo to kvůli anorexii?
Ale teď. Ne, kvůli ní to není. Chci akorát ty možnosti. Nepotřebuju mít svůj vlastní svět jídla a potěšení. Mám knihy. A blog. A příběhy. A fantazii. Ale tohle všechno jsou zbytečné věci. Já chci mít reálný život. A k tomu potřebuju krásu. Je to tak těžké?

Od tlusťošky po anorektičku - animace

27. srpna 2014 v 19:34 | Me, Myself & I |  Thinspo

Úžasná motivace! :-)